Zkratky, normy a odborné pojmy z oblasti PBS, BOZP a provozní požární ochrany – vysvětleny srozumitelně a přesně. Pro projektanty, stavebníky, personalisty i zvídavé laiky.
Souhrnný název pro všechna technická zařízení, která při požáru zasahují – detekují oheň, spouštějí alarmy, hasí nebo odvádějí kouř. Patří sem elektrická požární signalizace (EPS), sprinklery, zařízení pro odvod kouře a tepla (ZOKT) a podobná technika. Oproti pasivní ochraně nečeká – reaguje. Viz také: Pasivní požární ochrana.
Projektant se specializací na požární bezpečnost staveb, který je oprávněn zpracovávat požárně bezpečnostní řešení (PBŘ). Projektování PBS smí provádět pouze autorizovaní inženýři zapsaní v Komoře autorizovaných inženýrů a techniků (ČKAIT) s příslušnou specializací.
Systematický postup identifikace nebezpečí na pracovišti a odhadu pravděpodobnosti a závažnosti možné újmy. Je podkladem pro hodnocení rizik a přijímání opatření. Analýza se musí opakovat při každé podstatné změně pracoviště, technologie nebo pracovní činnosti.
Systematické přezkoumání stavu bezpečnosti a ochrany zdraví v organizaci. Hodnotí, zda jsou nastavená opatření skutečně účinná – nestačí jen mít hromadu směrnic v šuplíku. Výstupem je zpráva s konkrétními nedostatky a doporučeními. Může ho provést interní tým nebo nezávislý externí odborník.
Čas, po který jsou osoby na únikové cestě chráněny před účinky požáru – zejména před kouřem a teplem. U chráněné únikové cesty (CHÚC) typu A je to 4 minuty, u typu B 15 minut a u typu C 30 minut. Čím déle musí lidé cestu procházet, tím přísnější požadavky na její provedení platí.
Prostor těsně pod stropem, do kterého kouř při požáru ještě nepronikl. Norma předpokládá, že bezkouřová vrstva sahá do výšky minimálně 2,5 m nad podlahou – pod touto hranicí by měli být evakuující se lidé v bezpečí před zplodinami hoření. Výšku bezkouřové vrstvy ovlivňují zejména odvětrávací opatření a geometrie prostoru.
Dokument, který musí doprovázet každou nebezpečnou chemickou látku nebo směs. Obsahuje informace o složení, nebezpečných vlastnostech, první pomoci, skladování a ochranných opatřeních. Zaměstnavatel je povinen zpřístupnit bezpečnostní listy všem zaměstnancům, kteří s danou látkou pracují.
Povinná přestávka nařízená pro konkrétní druhy prací – například při práci ve vnuceném tempu, při monotónní práci nebo při práci v extrémních teplotách. Na rozdíl od běžné přestávky na jídlo se bezpečnostní přestávka započítává do pracovní doby.
Výstražné, zákazové, příkazové nebo informační značky na pracovišti dle NV č. 375/2017 Sb. Zahrnuje značky pro únikové cesty a nouzové východy (zelené), zákazové (červené), výstražné (žluté) i příkazové (modré).
Interdisciplinární obor a soubor zákonných povinností chránících zdraví a životy zaměstnanců při práci. Zahrnuje hodnocení rizik, školení, poskytování OOPP, lékařské prohlídky, evidenci pracovních úrazů i vedení dokumentace. Povinnost zajišťovat BOZP má každý zaměstnavatel – bez výjimky.
Jeden z mezních stavů požární odolnosti. Označuje schopnost konstrukce zabránit průniku plamenů a horkých plynů na stranu odvracenou od ohně. Hodnotí se zejména u dělicích konstrukcí – stěn, stropů, dveří. Pokud průnik hrozí, konstrukce mezní stav E nesplňuje.
Komunikační prostor (chodba, schodiště) trvale volný, vedoucí k východu z budovy, jehož bezpečnost v případě požáru je nadřazena všemu ostatnímu. Na rozdíl od nechráněné únikové cesty je CHÚC odděleným požárním úsekem s přísnými požadavky na provedení – minimum hořlavých materiálů, požární dveře se samozavíračem, vlastní větrání. Podle náročnosti se dělí na typy A, B a C. Viz také: NÚC, Úniková cesta.
Základní technická norma požární bezpečnosti staveb platná pro nevýrobní objekty. Definuje způsob výpočtu požárního rizika, stanovuje požadavky na únikové cesty, požárně dělicí konstrukce, odstupové vzdálenosti i vybavení požárně bezpečnostními zařízeními. Spolu s ČSN 73 0804 tvoří páteř celého kodexu PBS.
Kmenová norma požární bezpečnosti pro výrobní objekty. Liší se od ČSN 73 0802 přístupem ke stanovení požárního rizika i specifickými požadavky na velké průmyslové haly, sklady a technologické provozy.
Místo v organizaci (recepce, vrátnice, velín), kde jsou svedeny signály z EPS nebo kde zaměstnanci hlásí zjištěný požár. Ohlašovna musí být trvale obsazena v době, kdy je objekt v provozu. Volá se 150 (hasiči) nebo 112 (IZS).
Pravidelné praktické procvičení evakuace osob z objektu. Pro provozovatele se zvýšeným a vysokým požárním nebezpečím je povinný. Cílem je ověřit funkčnost poplachové soustavy, dobu evakuace a koordinaci odpovědných osob. Po cvičení se sepisuje zápis.
Čas, za který mají všechny osoby z daného požárního úseku nebo celého objektu bezpečně opustit budovu. Musí být kratší než doba, po kterou jsou únikové cesty ještě bezpečně průchodné. Vypočítává se ze šířky a délky únikových cest, počtu osob a součinitele podmínek evakuace.
Klasifikace stavebních konstrukcí podle jejich chování za požáru – zejména s ohledem na možné odkapávání nebo odpadávání hořícího materiálu. D1 jsou konstrukce bez odkapávání a odpadávání, D2 připouštějí odkapávání, D3 pak i odpadávání. Druh má přímý vliv na požadavky, které na danou konstrukci norma klade.
Soubor povinných písemných dokumentů, které musí zaměstnavatel zpracovat a průběžně aktualizovat. Zahrnuje: hodnocení rizik, kategorizaci prací, evidenci pracovních úrazů, záznamy o školení, směrnice pro přidělování OOPP a místně provozní bezpečnostní předpisy.
Povinná sada dokumentů v oblasti požární ochrany, jejíž rozsah závisí na kategorii požárního nebezpečí. Může zahrnovat: požární řád, požární poplachovou směrnici, evakuační plán, dokumentaci o školení, požární knihu nebo posouzení požárního nebezpečí. Zpracovává ji OZO PO nebo technik požární ochrany.
Pravidelná kontrola dodržování předpisů BOZP na pracovišti. Může být interní (vedoucí zaměstnanci, OZO BOZP) nebo externí státní (SÚIP, KHS). Výsledkem externího dozoru může být pokuta, příkaz k odstranění závad nebo správní řízení.
Vedle požárního rizika norma pracuje i s ekonomickým rizikem – tedy odhadem škod na majetku. Ekonomické riziko se uplatňuje zejména u výrobních a skladových objektů, kde přímé škody po požáru mohou být obrovské. V praxi ovlivňuje, jak velké mohou být požární úseky.
Systém detektorů, ústředen a hlásičů, který automaticky zaznamená počínající požár a spustí poplach. Moderní EPS umí rozlišit kouř, teplo i plameny, přenést signál na hasiče přes ZDP a aktivovat další protipožární systémy jako ZOKT nebo SHZ. Jde o jedno z vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení.
Organizovaný odchod osob z prostoru ohroženého požárem do bezpečí. Rozlišujeme evakuaci současnou (všichni najednou) a postupnou – ta se uplatňuje například v nemocnicích nebo domovech pro seniory, kde přesun všech naráz není možný.
Speciální výtah určený pro evakuaci osob, které se nemohou pohybovat po schodech (osoby na vozíčku, pacienti, starší lidé). Musí fungovat i za požáru – má vlastní požární úsek šachty, záložní napájení a zvýšenou požární odolnost.
Věda o přizpůsobování práce a pracovního prostředí člověku – jeho tělesným rozměrům, fyziologickým možnostem a psychickým schopnostem. V praxi BOZP to znamená správné nastavení výšky pracovního stolu, rozmístění ovládacích prvků, osvětlení nebo způsob manipulace s břemeny. Špatná ergonomie je jednou z hlavních příčin nemocí z povolání pohybového aparátu.
Grafický nebo textový dokument popisující způsob, trasy a organizaci evakuace osob z objektu při požáru nebo jiné mimořádné události. Vyvěšuje se na viditelných místech u každého východu a únikové cesty. Jeho zpracování je povinné pro provozovatele se zvýšeným a vysokým požárním nebezpečím.
Okamžik, kdy teplota v hořícím prostoru stoupne natolik, že se zapaluje veškerý hořlavý obsah naráz. Před flash overem hoří jen část prostoru, po něm hoří vše. Jde o kritický bod, po kterém záchrana osob uvnitř není reálná. Požární odolnost konstrukcí se navrhuje právě pro podmínky po flash overu.
Rizikový faktor v BOZP zahrnující celkovou svalovou zátěž, lokální svalovou zátěž (ruky, paže), pracovní polohy a manipulaci s břemeny. Limitní hodnoty stanoví NV č. 361/2007 Sb. Překračování limitů vede k zařazení do vyšší kategorie prací a ke vzniku nemocí z povolání pohybového aparátu.
Ruční hasicí zařízení pro prvotní likvidaci malých požárů. Počet a typ PHP v objektu stanoví vyhláška o technických podmínkách požární ochrany, přičemž závisí na ploše a požárním zatížení daného prostoru. Pravidelné revize jsou povinné.
Profesionální složka požární ochrany ČR s celostátní působností. HZS vydává stanoviska k projektové dokumentaci staveb podléhajících státnímu požárnímu dozoru, provádí kontroly a schvaluje požárně bezpečnostní řešení. Pro jednoduché stavby (rodinné domy do 200 m²) tato povinnost odpadá.
Klasifikace materiálů podle toho, jak rychle a intenzivně hoří. Český systém dělí hmoty na nehořlavé (A), snadno hořlavé (B) a hořlavé třídy C1 (těžce hořlavé), C2 (středně hořlavé) a C3 (lehce hořlavé). Evropský klasifikační systém používá třídy A1, A2, B až F. Oba systémy existují souběžně, přičemž přednost má evropský postup.
Stavba, jejíž nosné nebo požárně dělicí konstrukce jsou ze dřeva nebo jiných hořlavých materiálů. Klade vyšší požadavky na provedení – například kratší mezní rozměry požárních úseků nebo přísnější stupeň požární bezpečnosti. Viz také: Nehořlavý konstrukční systém, Smíšený konstrukční systém.
Nežádoucí zvuk na pracovišti, jehož překročení stanovené expozice poškozuje sluch. Hygienický limit pro osmihodinovou pracovní směnu je 85 dB. Zaměstnavatel je povinen nejprve snižovat hluk technickými opatřeními (tlumicí kryty, vibroizolace), teprve poté přistoupit k OOPP (chrániče sluchu).
Klíčový dokument BOZP – systematický přehled identifikovaných nebezpečí na pracovišti s ohodnocením jejich pravděpodobnosti a závažnosti. Na základě hodnocení rizik se navrhují opatření ke snížení rizika. Bez aktuálního hodnocení rizik nelze splnit základní povinnosti zaměstnavatele.
Obor zabývající se vlivy pracovního prostředí a pracovní činnosti na zdraví zaměstnanců – chemickými látkami, hlukem, vibracemi, pracovním teplem nebo chladem, prachovými aerosoly apod.
Zákonem stanovené maximální hodnoty expozice rizikovým faktorům pracovního prostředí (hluk, vibrace, prach, chemické látky, záření). Dělí se na přípustné expoziční limity (PEL) a nejvyšší přípustné koncentrace (NPK-P). Jejich měření provádí akreditovaná laboratoř.
Látky nebo přípravky, které mohou ohrozit zdraví nebo bezpečnost zaměstnanců – jedy, karcinogeny, látky dráždící kůži nebo dýchací cesty, hořlaviny nebo výbušniny. Zaměstnavatel je povinen vést jejich evidenci, zajistit bezpečnostní listy a přijmout opatření k ochraně zdraví.
Schopnost konstrukce zabránit přenosu tepla na neohroženou stranu tak, aby zde nevznikl požár nebo aby teplota nepřekročila normou stanovenou mez. Hodnotí se u požárních stěn, stropů a dveří. Spolu s mezními stavy R (únosnost) a E (celistvost) tvoří základ klasifikace požární odolnosti.
Systém koordinace složek (hasiči, záchranná služba, policie) při řešení mimořádných událostí. Volá se na čísle 112. Pro BOZP a PO je IZS důležitý z hlediska spolupráce zaměstnavatele při záchranných akcích – povinnosti součinnosti, zpřístupnění objektu, podávání informací o nebezpečných látkách.
Souhrnný název pro profesionální i dobrovolné hasičské sbory, které zasahují při požárech. Navrhování staveb musí zohledňovat podmínky pro efektivní zásah JPO – přístupové komunikace, nástupní plochy, zásahové cesty i zásobování požární vodou.
Vedle pracovního úrazu a nemoci z povolání zákon zná i třetí kategorii poškození zdraví vzniklou v přímé souvislosti s prací. Může jít například o poškození zdraví způsobené dlouhodobým stresem, které nelze zařadit do seznamu nemocí z povolání.
Soubor českých technických norem řady ČSN 73 08xx, který komplexně řeší požární bezpečnost staveb. Zahrnuje normy kmenové (ČSN 73 0802, ČSN 73 0804), projektové (pro konkrétní typy budov) i hodnotové. Kodex je v platnosti od roku 1977 a průběžně se aktualizuje.
Klasifikace budovy z hlediska hořlavosti jejích nosných a požárně dělicích konstrukcí. Rozlišujeme nehořlavý, smíšený a hořlavý konstrukční systém. Typ konstrukčního systému přímo ovlivňuje přípustné rozměry požárních úseků a požadavky na požární odolnost.
Zařízení zabudované do vzduchotechnického potrubí, které se při požáru automaticky uzavře a zabrání šíření kouře a tepla potrubní soustavou do jiných požárních úseků. Jde o vyhrazené požárně bezpečnostní zařízení, které musí splňovat požadavky na požární odolnost a být pravidelně kontrolováno.
Část haly nebo velkého prostoru ohraničená kouřovými zábranami, v níž zařízení ZOKT udržuje bezkouřovou vrstvu. Dělení prostoru na kouřové sekce umožňuje efektivněji odvádět kouř a teplo a prodlužuje čas bezpečné evakuace.
Svislá pevná nebo závěsná clona, která rozděluje velký prostor (halu, atrium) na kouřové sekce. Zabraňuje horizontálnímu šíření kouře a umožňuje efektivní odvod kouře přes ZOKT.
Povinné zatřídění každé pracovní pozice do jedné ze čtyř kategorií podle míry zdravotního rizika. Kategorie 1 jsou bezrizikové práce (kanceláře), kategorie 2 jsou práce s nízkým rizikem, kategorie 3 a 4 jsou práce rizikové. O zařazení do kategorií 3 a 4 rozhoduje krajská hygienická stanice (KHS).
Orgán ochrany veřejného zdraví na regionální úrovni. Rozhoduje o zařazení prací do kategorie 3 a 4, provádí kontroly hygienických podmínek na pracovištích a vydává rozhodnutí o opatřeních. Zaměstnavatel je povinen zasílat KHS oznámení o kategorizaci prací do 30 dnů od zahájení výkonu práce.
Vymezená pracoviště, kde jsou zaměstnanci vystaveni rizikovým faktorům přesahujícím stanovené limity (ionizující záření, chemické karcinogeny, biologičtí činitelé). Vstup je omezen pouze na zaměstnance zdravotně způsobilé, proškolené a vybavené odpovídajícími OOPP.
Fyzická osoba určená zadavatelem stavby k zajištění koordinace BOZP v přípravné a realizační fázi stavby, kde současně působí více zhotovitelů. Zpracovává plán BOZP pro staveniště a dohlíží na jeho dodržování.
Pravidelná zdravotní vyšetření zaměstnanců, jejichž frekvence a rozsah závisí na kategorii prací a profesním riziku. Rozlišují se vstupní, periodické, mimořádné a výstupní prohlídky. Provádí je smluvní lékař závodní preventivní péče.
Zákonem nebo vyhláškou stanovené intervaly opakování školení. V BOZP jde typicky o vstupní školení a periodická opakování (zpravidla 1× ročně). V PO závisí na kategorii požárního nebezpečí – u zvýšeného a vysokého nebezpečí 1× ročně, u ostatních nejméně 1× za 2 roky.
Stav, při jehož dosažení přestává konstrukce plnit svou požadovanou funkci. Základní mezní stavy jsou: R – únosnost a stabilita, E – celistvost (zabraňuje průniku plamenů), I – izolační schopnost (zabraňuje přenosu tepla), W – radiace, C – samozavírání. Kombinace těchto stavů se uvádí jako klasifikace odolnosti, např. EI 30 nebo REI 60.
Maximální přípustná plocha nebo délka požárního úseku, kterou norma připouští bez nutnosti dalšího členění. Závisí na stupni požární bezpečnosti, konstrukčním systému budovy a případné instalaci SHZ nebo ZOKT. Překročení mezních rozměrů není možné – prostor je nutné rozdělit požárními dělicími konstrukcemi.
Oblast BOZP řešící bezpečné způsoby ručního přenášení, zdvihání a přemísťování těžkých předmětů. NV č. 361/2007 Sb. stanoví maximální hmotnosti (pro muže 50 kg při jednorázovém zdvihu, pro ženy 20 kg) i denní kumulativní limity. Zaměstnavatel je povinen preferovat mechanizaci.
Tepelně-vlhkostní podmínky pracovního prostředí – teplota, vlhkost, rychlost proudění vzduchu a tepelné záření. Jejich limity pro různé druhy práce stanoví NV č. 361/2007 Sb. Extrémní hodnoty vedou k povinnosti bezpečnostních přestávek nebo poskytování ochranných nápojů.
Interní předpis zaměstnavatele upravující konkrétní bezpečnostní pravidla pro danou provozovnu nebo pracovní činnost. Musí vycházet ze zákonných požadavků a hodnocení rizik. Zaměstnanci jsou s ním povinni být prokazatelně seznámeni.
Část výpočtového požárního zatížení tvořená hořlavými předměty a materiály, které se v prostoru nacházejí při jeho provozu – nábytek, zásoby, zboží apod. Na rozdíl od stálého požárního zatížení se nahodilé zatížení může měnit podle toho, jak je prostor využíván.
Zpevněná plocha u budovy určená pro přistavení výsuvného žebříku nebo autoplošiny hasičů. Umožňuje záchranný zásah z vnějšku ve výšce. Požadavky na nástupní plochy (rozměry, únosnost, poloha) stanoví norma v závislosti na výšce budovy a počtu evakuovaných osob.
Stavba, jejíž nosné i požárně dělicí konstrukce jsou z nehořlavých materiálů (beton, ocel, zdivo). Umožňuje větší požární úseky a klade nižší nároky na požární odolnost než hořlavý nebo smíšený systém.
Komunikační prostor (chodba, schodiště), který není oddělen od ostatních prostor požárně dělicími konstrukcemi. Platí pro ni normy na mezní délku a šířku, podmínky průchodnosti a omezení požárního zatížení, jsou ale méně přísné než u CHÚC. Viz také: CHÚC, Úniková cesta.
Osvětlení, které se automaticky spustí při výpadku el. energie nebo při evakuaci a osvětluje únikové cesty, požární uzávěry a bezpečnostní značení. Musí fungovat z autonomního záložního zdroje minimálně po stanovenou dobu.
Zdroj nebo situace s potenciálem způsobit újmu na zdraví – například stroj bez krytů, mokrá podlaha, nebezpečná chemická látka nebo nevhodné osvětlení. Nebezpečí se identifikuje jako první krok procesu hodnocení rizik.
Poškození zdraví způsobené dlouhodobým působením rizikových faktorů pracovního prostředí. Uznává ji příslušné zdravotnické zařízení pracovního lékařství. Seznam nemocí z povolání je uveden v NV č. 290/1995 Sb. Zaměstnavatel má v případě uznané nemoci povinnost uhradit odškodnění.
Nařízení vlády stanovující podmínky ochrany zdraví při práci – hygienické limity pro hluk, vibrace, prach, chemické látky, tepelnou zátěž, fyzickou zátěž a další rizikové faktory. Jde o jeden z klíčových prováděcích předpisů k zákoníku práce v oblasti BOZP.
Minimální bezpečná vzdálenost mezi dvěma budovami nebo jejich částmi tak, aby se požár z jednoho objektu nesálal teplem na druhý. Vypočítává se z požárně otevřených ploch a jejich plochy, výhřevnosti a polohy. Pokud jsou objekty blíže, musí mít fasády zvýšenou požární odolnost.
Chování hořlavých materiálů za požáru – odkapávání (tekuté kapky hořícího materiálu) nebo odpadávání (pevné kusy). Nebezpečné zejména u fasád a podhledů, protože mohou šířit požár do míst, kam by jinak nedosáhl. Proto norma omezuje použití materiálů s těmito vlastnostmi na únikových cestách a fasádách.
Skupiny budov pro bydlení a ubytování podle ČSN 73 0833. OB1 jsou nejmenší stavby (rodinné domy do 600 m² a tří nadzemních podlaží), OB4 naopak výškové bytové domy. Zařazení do skupiny určuje, jak přísné požadavky požární bezpečnosti musí daná stavba splňovat.
Stav, kdy jsou u zaměstnance zjištěny zdravotní změny způsobené pracovními podmínkami, ale onemocnění ještě nedosáhlo plně rozvinuté nemoci z povolání. Zaměstnavatel je povinen přijmout opatření a zaměstnance převést na jinou práci bez expozice danému rizikovému faktoru.
Vybavení chránící zaměstnance před riziky, která nelze eliminovat technickými nebo organizačními opatřeními. Patří sem ochranné přilby, respirátory, ochranné brýle, sluchátka, rukavice, bezpečnostní obuv nebo postroje. Zaměstnavatel je povinen OOPP poskytovat bezplatně a vést jejich evidenci.
Odborník zajišťující pro zaměstnavatele plnění povinností v oblasti BOZP – vyhledávání a hodnocení rizik, navrhování opatření, vedení dokumentace, koordinaci školení. Povinnost mít OZO BOZP má každý zaměstnavatel.
Fyzická osoba s osvědčením vydaným ministerstvem vnitra, zajišťující plnění povinností zaměstnavatele v oblasti požární ochrany – zpracování dokumentace PO, preventivní prohlídky, školení vedoucích zaměstnanců. Platí pro provozovatele s vysokým požárním nebezpečím.
Konstrukční a dispoziční opatření, která jsou do stavby zabudována od začátku a chrání ji bez aktivního zásahu – rozdělení na požární úseky, použití nehořlavých materiálů, navrhování únikových cest, požadavky na požární odolnost konstrukcí. Pasivní ochrana je páteří požární bezpečnosti každé budovy.
Povinná část projektové dokumentace staveb, která komplexně řeší požární bezpečnost navrhovaného objektu. Zpracovává ho autorizovaná osoba v oboru PBS. PBŘ stanoví rozdělení na požární úseky, požárně technické charakteristiky, podmínky evakuace, vybavení PBZ a podmínky pro zásah hasičů.
Každé nežádoucí hoření, při kterém došlo k usmrcení nebo zranění osob či zvířat, ke škodám na majetku nebo životním prostředí, nebo kdy byly tyto hodnoty bezprostředně ohroženy. Prostý oheň v krbu nebo svíčce požárem není – klíčové je slovo „nežádoucí".
Veškerá technická zařízení sloužící k detekci, hašení, odvodu kouře nebo ochraně únikových cest. Patří sem EPS, SHZ, ZOKT, hydranty, požární klapky, nouzové osvětlení, evakuační výtahy nebo požární ucpávky. Vyhrazená PBZ (EPS, SHZ, ZOKT, ZDP) podléhají přísným normám na projektování, montáž a pravidelné kontroly.
Stěna, strop nebo jiná konstrukce, která odděluje sousední požární úseky a brání šíření požáru. Musí splňovat požadavky na požární odolnost odpovídající danému stupni požární bezpečnosti (SPB). Patří sem požární stěny, požární stropy a požární uzávěry otvorů.
Plocha nebo prostor kolem budovy, v němž hrozí nebezpečí přenesení požáru sáláním tepla nebo přímým dotykem plamene. Velikost PNP závisí na odstupových vzdálenostech. Pokud PNP zasahuje na sousední pozemek nebo stavbu, je nutné přijmout opatření.
Plocha na fasádě budovy (okna, dveře, prosklené části), skrze kterou při požáru uniká teplo a plameny navenek. Čím větší je požárně otevřená plocha, tím větší odstupová vzdálenost musí být mezi budovami.
Souhrn hodnot popisujících chování stavebního materiálu nebo konstrukce za požáru – zejména hořlavost, třídu reakce na oheň, požární odolnost, výhřevnost nebo rychlost šíření plamene. PTCh jsou podkladem pro výběr materiálů při navrhování PBS.
Ochranné úpravy konstrukčních prvků zvyšující jejich požární odolnost. Požární nátěry (intumescentní) při zahřátí nafouknou a vytvoří izolační vrstvu. Nástřiky fungují podobně a používají se zejména na ocelové konstrukce. Obklady (sádrokarton, minerální desky) mechanicky chrání nosnou konstrukci před teplem.
Schopnost stavební konstrukce odolávat účinkům plně rozvinutého požáru po stanovenou dobu, aniž by ztratila požadované vlastnosti. Vyjadřuje se v minutách – například EI 30 znamená, že konstrukce zachovává celistvost a izolační schopnost po dobu 30 minut. Požadovaná hodnota závisí na stupni požární bezpečnosti (SPB) daného úseku.
Část fasády mezi okny v různých podlažích, která musí být provedena z nehořlavého materiálu a mít dostatečnou výšku. Brání tomu, aby se požár z nižšího podlaží šířil po fasádě do podlaží vyšších.
Soubor opatření, jejichž cílem je předcházet vzniku požárů. Zahrnuje technická opatření (správný návrh stavby, instalace), organizační opatření (školení zaměstnanců, požární řád, požární hlídky) i legislativní rámec (zákon o požární ochraně, vyhlášky).
Systém utěsnění prostupů instalací (kabelů, potrubí, vzduchotechniky) skrze požárně dělicí konstrukce. Zajišťuje, že ani skrze otvor pro potrubí nebo kabel se požár nepřenese do sousedního úseku. Požární ucpávky musí mít certifikovanou požární odolnost odpovídající odolnosti dané konstrukce.
Teoreticky stanovený rozsah negativních důsledků předpokládaného požáru v daném prostoru. Vyjadřuje se jako výpočtové požární zatížení (pv), z něhož se odvíjí stupeň požární bezpečnosti, mezní rozměry požárních úseků i požadavky na stavební konstrukce.
Nosná nebo nenosná svislá dělicí konstrukce oddělující sousední požární úseky nebo sousední objekty. Musí splňovat mezní stav REI (nosná) nebo EI (nenosná) s hodnotou odolnosti stanovenou dle SPB. Jde o jeden ze základních prvků pasivní požární ochrany.
Vodorovná dělicí konstrukce (strop) na hranici sousedních požárních úseků v různých podlažích. Musí splňovat mezní stav REI. Zabraňuje svislému šíření požáru a kouře.
Základní stavební a posuzovací jednotka požární bezpečnosti. Je to část budovy ohraničená od zbytku objektu požárně dělicími konstrukcemi tak, aby se v případě požáru oheň udržel pouze v tomto prostoru. Velikost, stupeň požární bezpečnosti i vybavení každého PÚ se posuzují samostatně.
Dveře, okno, poklop nebo jiný prvek uzavírající otvor v požárně dělicí konstrukci tak, aby byl zachován požadovaný stupeň požární odolnosti. Nejčastěji jde o protipožární dveře (EI nebo EW) vybavené samozavíračem.
Voda určená k hašení požárů. Zásobování požární vodou (ČSN 73 0873) řeší vnější hydrantové sítě, vnitřní hydranty (nástěnné hadicové systémy) i zásobní nádrže. Dostatečné zásobování je podmínkou vydání kolaudačního souhlasu.
Výška od podlahy nejnižšího nadzemního podlaží k podlaze posledního nadzemního podlaží. Klíčový parametr pro navrhování PBS – s rostoucí výškou rostou nároky na chráněné únikové cesty, evakuační výtahy i požární odolnost konstrukcí. Objekty s h > 22,5 m jsou považovány za výškové.
Celkové množství hořlavých látek v požárním úseku. Stálé požární zatížení tvoří hořlavé materiály zabudované do konstrukcí. Nahodilé požární zatížení představují věci, které se v prostoru nacházejí při provozu. Dohromady tvoří výpočtové požární zatížení (pv).
Dokument zpracovaný koordinátorem BOZP stanovující bezpečnostní pravidla pro stavbu s více dodavateli. Řeší organizaci práce, pohyb osob a strojů, rizika specifická pro dané staveniště a opatření k jejich eliminaci. Je závazný pro všechny zhotovitele.
Dokument stanovující kategorii požárního nebezpečí provozovatele (bez zvýšeného / se zvýšeným / s vysokým požárním nebezpečím) a z toho plynoucí povinnosti. Zpracovává ho OZO PO nebo technik PO. Je výchozím dokumentem celé dokumentace PO.
Souhrn fyzikálních, chemických, biologických, psychosociálních a ergonomických podmínek, v nichž zaměstnanec vykonává práci. Zahrnuje pracoviště, stroje, nástroje, materiály, kolegy i organizaci práce. Jeho kvalitu a bezpečnost reguluje zákoník práce a navazující nařízení vlády.
Poškození zdraví zaměstnance, k němuž došlo nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením vnějších vlivů při plnění pracovních úkolů. Zaměstnavatel je povinen úraz evidovat, vyšetřit příčiny a při pracovní neschopnosti delší než 3 dny sepsat záznam o úrazu.
Soubor opatření zaměřených na předcházení vzniku nebezpečí nebo na snížení pravděpodobnosti a závažnosti možné újmy. V hierarchii priorit BOZP stojí vždy na prvním místě – nejprve se snažíme nebezpečí odstranit u zdroje, teprve pak ho omezujeme organizačně nebo OOPP.
Zaměstnanec, který prošel odbornou přípravou v oblasti PO a je pověřen zaměstnavatelem ke kontrole dodržování předpisů a školení ostatních zaměstnanců. Může působit u provozovatelů se zvýšeným i bez zvýšeného požárního nebezpečí.
Pravidelná fyzická kontrola objektu, pracoviště a dokumentace požární ochrany prováděná OZO PO nebo technikem PO. Hodnotí stav hasicích přístrojů, průchodnost únikových cest a funkčnost požárně bezpečnostních zařízení.
Riziko ohrožení zdraví vyplývající ze samotné povahy profese – například riziko infekce u zdravotníků nebo riziko fyzického napadení u bezpečnostního personálu. Ovlivňuje frekvenci pracovnělékařských prohlídek.
Pravidelná interní kontrola stavu BOZP v organizaci, prováděná zpravidla každoročně za účasti odborové organizace nebo zástupce zaměstnanců pro oblast BOZP. Výsledkem je písemný zápis s identifikovanými nedostatky a termíny jejich odstranění.
Rizika v pracovním prostředí spojená s organizací práce, sociálními vztahy a pracovní zátěží – nadměrný stres, šikana (mobbing, bossing), burnout nebo monotónní práce. Zaměstnavatel je povinen je vyhledávat a hodnotit stejně jako fyzická nebo chemická rizika.
Pracovní činnosti, při nichž hrozí riziko vzniku požáru nebo výbuchu (svařování, řezání plamenem, broušení s jiskřením, práce s hořlavými látkami). Platí pro ně přísnější podmínky požární ochrany a zvláštní dokumentace (příkaz ke svařování).
Evropská klasifikace stavebních výrobků podle toho, jak přispívají k rozvoji požáru. Třídy jsou označeny A1, A2 (nehořlavé) a B, C, D, E, F (s rostoucím příspěvkem k hoření). Doplňkové klasifikace hodnotí tvorbu kouře (s1–s3) a odkapávání (d0–d2). Třídu reakce na oheň musí mít certifikovanou každý stavební výrobek, u nějž to norma vyžaduje.
Pravidelná odborná kontrola požárně bezpečnostních zařízení – hasicích přístrojů, hydrantů, EPS, ZOKT nebo SHZ. Frekvence revizí je dána právními předpisy a technickými normami. Bez platné revize není zařízení způsobilé plnit svou funkci při požáru.
Kombinace pravděpodobnosti vzniku újmy a závažnosti této újmy. Cílem BOZP je rizika identifikovat, vyhodnotit a přijmout opatření k jejich snížení na přijatelnou úroveň. Nulové riziko neexistuje – vždy jde o jeho řízení a minimalizaci.
Faktory, které mohou poškozovat zdraví zaměstnance při dlouhodobé expozici. Zákon rozlišuje faktory fyzikální (hluk, vibrace, záření, teplo), chemické (prach, výpary, aerosoly), biologické (viry, bakterie, plísně), fyzické zátěže a psychické zátěže.
Práce zařazené do kategorie 3 nebo 4. Zaměstnanci vykonávající rizikové práce mají právo na kratší pracovní dobu, příplatky, OOPP, mycí prostředky a pravidelnější lékařské prohlídky.
Mechanické zařízení zajišťující automatické uzavření dveří po průchodu. Povinná součást požárních uzávěrů na únikových cestách a v požárně dělicích konstrukcích. Dveře trvale otevřené musí být vybaveny elektromagnetickým přidržovačem, jenž se při požáru automaticky uvolní.
Trvalé instalované hasicí zařízení, které automaticky detekuje požár a hasí ho bez zásahu člověka. Nejrozšířenější typ je sprinklerový systém (vodní), ale existují i plynová, prášková nebo mlhová SHZ. Instalace SHZ může výrazně snížit požadavky na velikost požárních úseků nebo délku únikových cest.
Budova, jejíž část nosných nebo požárně dělicích konstrukcí je z hořlavých a část z nehořlavých materiálů. Požadavky PBS jsou přísnější než u čistě nehořlavého systému, ale mírnější než u hořlavého.
Výpočtový parametr vyjadřující rychlost odhořívání v daném požárním úseku – závisí na charakteru hořlavých látek a stavebních podmínkách. Ovlivňuje délku únikových cest, počty evakuovaných osob na jeden únikový pruh i dobu evakuace.
Součinitel snižující výpočtové požární zatížení (pv) v závislosti na instalovaných požárně bezpečnostních zařízeních. Nabývá hodnot 0,5 až 1,0. Instalace SHZ nebo ZOKT snižuje tento součinitel a tím umožňuje větší požární úseky nebo jiné úlevy v PBS.
Nejběžnější typ SHZ. Skládá se ze sítě potrubí se sprinklery – hlavicemi obsahujícími teplem aktivovatelný prvek (skleněná ampulka), který se roztaví při dosažení nastavené teploty a spustí přívod vody. Aktivuje se pouze v místě požáru, nikoli celý systém najednou.
Výkon státní správy v oblasti požární ochrany prováděný Hasičským záchranným sborem. Zahrnuje posuzování projektové dokumentace, kontroly staveb a provozů, vydávání stanovisek a ukládání nápravných opatření.
Klasifikace každého požárního úseku do jednoho ze šesti stupňů (I–VI) podle výpočtového požárního zatížení a dalších parametrů. SPB přímo určuje požadovanou požární odolnost dělicích a nosných konstrukcí, mezní rozměry úseku i typ únikové cesty. Čím vyšší stupeň, tím přísnější požadavky.
Interní předpis zaměstnavatele upravující pravidla bezpečnosti práce v organizaci. Musí vycházet ze zákonných požadavků a být přizpůsobena konkrétním podmínkám firmy. Zaměstnanci jsou s ní prokazatelně seznamováni při školení.
Zařazení provozovaných činností organizace do jedné ze tří kategorií: bez zvýšeného požárního nebezpečí, se zvýšeným požárním nebezpečím a s vysokým požárním nebezpečím. Určuje rozsah povinností v PO. Nezaměňovat se Stupněm požární bezpečnosti (SPB), který se vztahuje k technickému návrhu budov.
Orgán státní správy kontrolující dodržování pracovněprávních předpisů a předpisů BOZP. Má pod sebou osm oblastních inspektorátů práce (OIP). Při kontrole může uložit pokutu, nařídit opatření nebo podat podnět k trestnímu řízení.
Fyzická osoba s osvědčením od ministerstva vnitra (nižší stupeň odborné způsobilosti než OZO PO). Může zpracovávat dokumentaci PO, provádět preventivní prohlídky a školení pro provozovatele se zvýšeným požárním nebezpečím. Pro vysoké požární nebezpečí je nutná OZO PO.
Chemické látky nebo jejich směsi, které mohou poškozovat zdraví při vdechnutí, požití nebo kontaktu s kůží. Zaměstnavatel musí exposici minimalizovat technickými opatřeními (uzavřené systémy, odsávání) a teprve poté OOPP.
Jakýkoli prostor v budově, kterým se osoby mohou bezpečně dostat ven při požáru. Základní dělení je na nechráněné (NÚC) a chráněné (CHÚC). Norma stanovuje požadavky na délku, šířku, provedení, větrání a vybavení únikových cest podle druhu objektu a počtu evakuovaných osob.
Základní jednotka pro posuzování šířky únikové cesty. Jeden únikový pruh má šířku 550 mm. Šířka dveří, chodeb nebo schodišťových ramen se vyjadřuje v počtu únikových pruhů. Pro konkrétní počet osob norma stanoví minimální počet únikových pruhů.
Výsledná hodnota vyjadřující intenzitu předpokládaného požáru v posuzovaném požárním úseku – v kg/m² (ekvivalent dřeva). Zahrnuje stálé i nahodilé požární zatížení a vliv geometrie a podmínek hoření. Z hodnoty pv se odvíjí stupeň požární bezpečnosti (SPB) a veškeré další požadavky PBS.
Budova s požární výškou objektu (h) větší než 22,5 m, tedy přibližně od 9. nadzemního podlaží výše. Na výškové budovy se vztahují výrazně přísnější požadavky PBS – povinné chráněné únikové cesty s přetlakovou ventilací, evakuační výtahy, zvýšená požární odolnost nosných konstrukcí.
Mechanické kmitání přenášené na zaměstnance rukou nebo celým tělem prostřednictvím pracovních nástrojů, vozidel nebo podložky. Dlouhodobá expozice způsobuje syndrom bílých prstů nebo poškození páteře. Limity expozice stanoví NV č. 361/2007 Sb.
Technická zařízení se zvýšenou mírou ohrožení zdraví a bezpečnosti, jejichž výroba, montáž, provoz, revize a opravy smí provádět pouze oprávněné osoby. Dělí se na: tlaková (kotle, tlakové nádoby), zdvihací (výtahy, jeřáby), elektrická a plynová. Každé VTZ musí mít aktuální výchozí a provozní revizi.
Komunikace uvnitř nebo vně budovy určená pro pohyb hasičů při zásahu – nikoliv pro evakuaci osob. Vnitřní zásahové cesty jsou chodby nebo prostory s min. šířkou pro průchod hasiče s vybavením, vnější jsou požární žebříky nebo přístupové komunikace.
Technické zařízení propojující EPS v budově přímo s operačním střediskem HZS. Po vyhlášení poplachu EPS odesílá ZDP automatický signál hasičům bez nutnosti ručního volání. Zkracuje dobu odezvy na požár a je povinné v objektech s vyšším rizikem (nemocnice, školy, obchodní centra nad stanovené limity).
Systém, který při požáru odvádí kouř a horké plyny z budovy ven a přivádí čerstvý vzduch, čímž udržuje bezkouřovou vrstvu v prostoru. Slouží primárně k prodloužení doby bezpečné evakuace a umožnění zásahu hasičů. Může fungovat přirozeně (světlíky, odvětrávací otvory) nebo nuceně (ventilátory). ZOKT je vyhrazené PBZ.
Dokument zpracovaný autorizovanou osobou v oboru PBS, který posuzuje konkrétní stavbu nebo změnu stavby z hlediska požárního nebezpečí. Je součástí projektové dokumentace tam, kde to zákon nebo vyhláška výslovně vyžadují.
Základní zákon upravující povinnosti fyzických a právnických osob v oblasti požární ochrany v ČR. Definuje kategorie požárního nebezpečí, stanovuje povinnosti zaměstnavatelů a upravuje státní požární dozor. Na zákon navazuje vyhláška č. 246/2001 Sb. o požární prevenci.
Základní pracovněprávní předpis ČR, jehož část pátá (§ 101–108) upravuje základní povinnosti zaměstnavatele i zaměstnanců v BOZP. Je doplněn zákonem č. 309/2006 Sb. a řadou nařízení vlády pro specifické oblasti.
Zákon, kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci – požadavky na pracoviště, pracovní prostředí, pracovní prostředky a výrobní postupy. Stanovuje také podmínky pro koordinaci BOZP na staveništích s více dodavateli.
Povinné zákonné pojištění, které musí mít každý zaměstnavatel od vzniku prvního pracovního poměru. Kryje škody způsobené zaměstnancům pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.
Práce, které zákon nebo zvláštní předpisy zakazují zcela, nebo které jsou zakázány pro specifické skupiny zaměstnanců – těhotné ženy, mladistvé nebo zaměstnance s konkrétním zdravotním omezením.
Povinný dokument sepisovaný při každém pracovním úrazu s pracovní neschopností delší než 3 dny nebo smrtelném úrazu. Vzor záznamu a okruh institucí, jimž se zasílá, stanoví NV č. 201/2010 Sb.
Posouzení zdravotního stavu zaměstnance ve vztahu ke konkrétní vykonávané práci, provedené lékařem pracovnělékařských služeb. Výstupem je lékařský posudek. Zaměstnavatel nesmí přidělit zaměstnanci práci, k níž byl uznán nezpůsobilým.
Zaměstnanec zvolený kolegy k zastupování zájmů zaměstnanců v oblasti BOZP. Má právo účastnit se prověrek BOZP, přijímat informace o rizicích a podávat návrhy ke zlepšení podmínek bezpečnosti práce.
Dvě vyšší kategorie požárního nebezpečí dle zákona o PO. Zvýšené požární nebezpečí nastává například při práci s hořlavými látkami nad stanovený limit nebo při provozu s více než 200 osobami. Obě kategorie nesou přísnější povinnosti dokumentace, školení i odborné způsobilosti.
| Zkratka | Plný název |
|---|---|
| PBS | Požární bezpečnost staveb |
| PBŘ | Požárně bezpečnostní řešení |
| PBZ | Požárně bezpečnostní zařízení |
| PNP | Požárně nebezpečný prostor |
| PÚ | Požární úsek |
| PHP | Přenosný hasicí přístroj |
| SPB | Stupeň požární bezpečnosti |
| ÚC | Úniková cesta |
| NÚC | Nechráněná úniková cesta |
| CHÚC | Chráněná úniková cesta |
| EPS | Elektrická požární signalizace |
| SHZ | Stabilní hasicí zařízení |
| ZOKT | Zařízení pro odvod kouře a tepla |
| ZDP | Zařízení dálkového přenosu |
| HZS | Hasičský záchranný sbor |
| JPO | Jednotky požární ochrany |
| SPD | Státní požární dozor |
| PTCh | Požárně technická charakteristika |
| pv | Výpočtové požární zatížení |
| h | Požární výška objektu |
| BOZP | Bezpečnost a ochrana zdraví při práci |
| PO | Požární ochrana |
| OZO BOZP | Odborně způsobilá osoba v prevenci rizik |
| OZO PO | Odborně způsobilá osoba v požární ochraně |
| TPO | Technik požární ochrany |
| OOPP | Osobní ochranné pracovní prostředky |
| VTZ | Vyhrazená technická zařízení |
| SÚIP | Státní úřad inspekce práce |
| OIP | Oblastní inspektorát práce |
| KHS | Krajská hygienická stanice |
| IZS | Integrovaný záchranný systém |
| BL | Bezpečnostní list |
| MPBP | Místně provozní bezpečnostní předpis |
| PEL | Přípustný expoziční limit |
| NPK-P | Nejvyšší přípustná koncentrace |
| NV | Nařízení vlády |